SPRÁVNÁ VOLBA ZASTÍNĚNÍ
Správný výběr stínící techniky
Správnou volbou stínících prvků si zajistíme
- Vytvoření optické pohody odcloněním přímého slunečního záření
- Možnost úplného zatemnění
- Soukromí proti pohledy z venku
- Snížení teploty interiéru v teplých dnech
- Snížení nákladů na klimatizaci
- Snížení tepelných ztrát v zimních měsících
- Snížení nákladů na vytápění
- Elegantní designový prvek
- Zlepšení akustických poměrů v interiéru
- Zvýšení pasivní bezpečnosti domu.
Stínící techniku dělíme na prvky použitelné z venku na budově jako jsou venkovní rolety, venkovní žaluzie, slunolamy, markýzy. Výhoda exteriérové stínící techniky je vysoká účinnost zastínění oken a s tím související snížení nákladů na klimatizaci, v případě hliníkových rolet je nezanedbatelný vliv i na snížení tepelných ztrát. Nevýhodou venkovní stínící techniky jsou vyšší pořizovací náklady a většinou požadavek na ovládání motory, pro které je třeba zajistit el. přívod.
Interiérové stínící prvky se vlivem použití pokročilých technologií a materiálů, při správné volbě, zcela venkovním stínícím prvkům vyrovnají a v některých aspektech je i překonají.
Výběr stínící techniky lze posuzovat podle těchto hledisek
- Optické - zajišťující zatemnění
- Energetické - snížení teploty prostoru nebo snížení tepelných ztrát
- Akustické - zajištění akusticky příjemného prostředí
- Designová
- Ekonomické - náklady na pořízení / získaný efekt (optický, energetický, akustický, designový)
Volba stínění z hlediska Optického
Optické vlastnost jako je stupeň zastínění nebo zatemnění umíme jednoduše posoudit a vybrat podle použitého materiálu žaluzií, rolet nebo závěsů.
Na výběr máme kompletní sortiment exteriérového i interiérového stínění.
Volba stínění z hlediska Energetického
V poslední době získává tento aspekt na významu, a to v souvislosti s rostoucími cenami energie a důrazem na ekologii. Pojďme se nejprve zaměřit na energetické hledisko stínění oken a skleněných ploch.
Požadavky na stínění v létě jsou rozdílné od požadavků na snížení tepelných ztrát okny v zimě. V létě se do interiéru se zavřenými okny teplo dostává převážně radiací - v interiéru zahřívá povrchy podlah, stěn, nábytku a působí samozřejmě i na lidi. Po styku s pevným povrchem se radiační energie přemění na teplo a kondukčním přenosem zahřeje materiály a následně i okolní vzduch, ten vlivem zvýšené teploty začíná stoupat a zahřívá další materiály, kam přímé sluneční záření nedosáhlo. Tento způsob přenosu tepla se nazývá konvekcí, neboli prouděním.
V zimě, kdy nám má stínící technika pomoci snížit tepelné ztráty, je problém přenosu tepelné energie opačný. Teplý vzduch, v interiéru nejčastěji ohřáty kondukčním způsobem od teplovodního radiátoru, je přirozeným prouděním přiváděn do styku s chladnějšími povrchy, kterým předává své teplo.
Topení v zimních měsících slouží k tomu, aby doplnilo tepelné ztráty domu. Celkové tepelné ztráty domu jsou dány tepelnými úniky zdmi, stropem, podlahou, okny a dveřmi (jejími netěsnostmi, větráním).
Moderní stavební materiály umožňují velmi účinné zaizolování stěn, podlah a stropů domů. Pouze u oken stojí i při použití nejmodernějších technologií a materiálu proti sobě dva protichůdné požadavky. Velká čirá okna s vysokou světelnou propustnosti označovanou řeckým písmenem (tau) a nízkými tepelnými ztrátami vyjádřenými Součinitelem prostupu tepla označovaném U (W/m2 K). Pro názornost uvádím hodnoty těchto položek pro různé typy zasklení oken.
|
|
světelná propustnost |
součinitel prostupu tepla |
Únik energie za rok |
|
typ zasklení okna |
(tau) |
U (W/m2K) |
kWh/rok |
|
jednoduché zasklení |
0,89 |
5,8 |
610 |
|
dvojsklo |
0,80 |
2,9 |
305 |
|
dvojsklo s pokovenim |
0,77 |
1,5 |
158 |
|
dvojsko s pokovením a Ar |
0,77 |
1,1 |
116 |
|
dvojsko s pokovením a Kr |
0,77 |
0,9 |
95 |
|
trojsklo |
0,73 |
0,7 |
74 |
|
Trojsklo s pokovením |
0,66 |
0,48 |
50 |
Roční únik energie je počítán při uvažovaném průměrném rozdílu teplo interiér / exteriér 10°.
Z tabulky vyplývá, že při použití jednoduchého zasklení obyčejným sklem nám v případě záporného rozdílu teplot interiér / exteriér odchází jedním m2 okna energie 70 W, při použití dvojskla s U 1,5 je vyzařovaný výkon m2 okna 18 W.
Průměrné tepelné ztráty domu okny se na nákladech při vytápění podílejí podle velikosti prosklení a použitém typu oken 15 - 35 %.
Pro porovnání: součinitel U pro cihly POROTHERM 440 mm bez zateplení a omítky je 0,25 W/m2K, u zateplené fasády může součinitel U dosahovat hodnot až 0,10 W/m2K
Vliv stínění na snížení tepelných ztrát okny je znázorněn na těchto obrázcích. Na obrázcích je vidět vliv vhodného zastínění oken na snížení tepelných ztrát
---
Stínící prvek na okně znamená další izolační vrstvu bránící tepelným únikům oknem. Vhodná roleta, záclona nebo závěs vytvoří další izolační vzduchovou vrstvu. Kombinací použití záclony a závěsu (nebo rolety a závěsu) vytvoříme dvě izolační vrstvy. Pro snížení tepelných ztrát oknem je vhodné zvolit stínění s malou tepelnou absorpcí, toto nejlépe splňuje textilní stínění z důvodu téměř zanedbatelné tepelné absorpce na rozdíl od hliníkových interiérových žaluzií které slouží jako teplosměnná plocha a veškerou získanou energii okamžitě předávají na chladnější stranu - v létě ohřívají a v zimě chladí interiér. 
Násobením izolačních vrstev dosáhneme lepšího izolačního efektu, viz obrázek vpravo (použití záclony a závěsu).
Na snížení tepelných ztrát má vliv i vhodně zvolený způsob instalace. Nezapomínejme, že teplo v interiéru se šíří převážně konvekcí, tedy prouděním. V zimě je žádoucí zamezit cirkulaci chladného vzduchu ochlazovaného oknem do interiéru. Na obrázku níže je znázorněné schéma dvou variant umístění závěsů, vlevo špatné a vpravo správné umístění.
