SPRÁVNÁ VOLBA ZASTÍNĚNÍ

Správný výběr stínící techniky

Správnou volbou stínících prvků si zajistíme

  •     Vytvoření optické pohody odcloněním přímého slunečního záření
  •     Možnost úplného zatemnění   
  •     Soukromí proti pohledy z venku
  •     Snížení teploty interiéru v teplých dnech
  •     Snížení nákladů na klimatizaci
  •     Snížení tepelných ztrát v zimních měsících
  •     Snížení nákladů na vytápění
  •     Elegantní designový prvek
  •     Zlepšení akustických poměrů v interiéru
  •     Zvýšení pasivní bezpečnosti domu.

    Stínící techniku dělíme na prvky použitelné z venku na budově jako jsou venkovní rolety, venkovní žaluzie, slunolamy, markýzy. Výhoda exteriérové stínící techniky je vysoká účinnost zastínění oken a s tím související snížení nákladů na klimatizaci, v případě hliníkových rolet je nezanedbatelný vliv i na snížení tepelných ztrát. Nevýhodou venkovní stínící techniky jsou vyšší pořizovací náklady a většinou požadavek na ovládání motory, pro které je třeba zajistit el. přívod.  

    Interiérové stínící prvky se vlivem použití pokročilých technologií a materiálů, při správné volbě, zcela venkovním stínícím prvkům vyrovnají a v některých aspektech je i překonají.

    Výběr stínící techniky lze posuzovat podle těchto hledisek

  • Optické - zajišťující zatemnění
  • Energetické - snížení teploty prostoru nebo snížení tepelných ztrát    
  • Akustické - zajištění akusticky příjemného prostředí  
  • Designová 
  • Ekonomické - náklady na pořízení / získaný efekt  (optický, energetický, akustický, designový)

Volba stínění z hlediska Optického

Optické vlastnost jako je stupeň zastínění nebo zatemnění umíme jednoduše posoudit a vybrat podle použitého materiálu žaluzií, rolet nebo závěsů.
Na výběr máme kompletní sortiment exteriérového i interiérového stínění.

Volba stínění z hlediska Energetického

V poslední době získává tento aspekt na významu, a to v souvislosti s rostoucími cenami energie a důrazem na ekologii. Pojďme se nejprve zaměřit na energetické hledisko stínění oken a skleněných ploch.

 

Požadavky na stínění v létě jsou rozdílné od požadavků na snížení tepelných ztrát okny v zimě. V létě se do interiéru se zavřenými okny teplo dostává převážně radiací - v interiéru zahřívá povrchy podlah, stěn, nábytku a působí samozřejmě i na lidi. Po styku s pevným povrchem se radiační energie přemění na teplo a kondukčním přenosem zahřeje materiály a následně i okolní vzduch, ten vlivem zvýšené teploty začíná stoupat a zahřívá další materiály, kam přímé sluneční záření nedosáhlo. Tento způsob přenosu tepla se nazývá konvekcí, neboli prouděním.

                                                                        

V zimě, kdy nám má stínící technika pomoci snížit tepelné ztráty, je problém přenosu tepelné energie opačný. Teplý vzduch, v interiéru nejčastěji ohřáty kondukčním způsobem od teplovodního radiátoru, je přirozeným prouděním přiváděn do styku s chladnějšími povrchy, kterým předává své teplo.

Topení v zimních měsících slouží k tomu, aby doplnilo tepelné ztráty domu. Celkové tepelné ztráty domu jsou dány  tepelnými úniky zdmi, stropem, podlahou, okny a dveřmi (jejími netěsnostmi, větráním).

Moderní stavební materiály umožňují velmi účinné zaizolování stěn, podlah a stropů domů. Pouze u oken stojí i při použití nejmodernějších technologií a materiálu proti sobě dva protichůdné požadavky. Velká čirá okna s vysokou světelnou propustnosti označovanou řeckým písmenem (tau) a nízkými tepelnými ztrátami vyjádřenými Součinitelem prostupu tepla označovaném U (W/m2 K). Pro názornost uvádím hodnoty těchto položek pro různé typy zasklení oken

 

světelná propustnost

součinitel prostupu tepla

Únik energie za rok

typ zasklení okna

(tau)

 U (W/m2K)

kWh/rok

jednoduché zasklení

0,89

5,8

610

dvojsklo

0,80

2,9

305

dvojsklo s pokovenim

0,77

1,5

158

dvojsko s pokovením a Ar

0,77

1,1

116

dvojsko s pokovením a Kr

0,77

0,9

95

trojsklo

0,73

0,7

74

Trojsklo s pokovením

0,66

0,48

50

Roční únik energie je počítán při uvažovaném průměrném rozdílu teplo interiér / exteriér 10°.

Z tabulky vyplývá, že při použití jednoduchého zasklení obyčejným sklem nám v případě záporného rozdílu teplot interiér / exteriér odchází jedním m2 okna energie 70 W, při použití dvojskla s U 1,5 je vyzařovaný výkon m2 okna 18 W.

Průměrné tepelné ztráty domu okny se na nákladech při vytápění podílejí podle velikosti prosklení a použitém typu oken  15 - 35 %.  
Pro porovnání: součinitel U  pro cihly POROTHERM 440 mm bez zateplení a omítky je 0,25 W/m2K, u zateplené fasády může součinitel U dosahovat hodnot až 0,10 W/m2K


Vliv stínění na snížení tepelných ztrát okny je znázorněn na těchto obrázcích. Na obrázcích je vidět vliv vhodného zastínění oken na snížení tepelných ztrát

---

Stínící prvek na okně znamená další izolační vrstvu bránící tepelným únikům oknem. Vhodná roleta, záclona nebo závěs vytvoří další izolační vzduchovou vrstvu. Kombinací použití záclony a závěsu (nebo rolety a závěsu) vytvoříme dvě izolační vrstvy. Pro snížení tepelných ztrát oknem je vhodné zvolit stínění s malou tepelnou absorpcí, toto nejlépe splňuje textilní stínění z důvodu téměř zanedbatelné tepelné absorpce na rozdíl od hliníkových interiérových žaluzií které slouží jako teplosměnná plocha a veškerou získanou energii okamžitě předávají na chladnější stranu - v létě ohřívají a v zimě chladí interiér.

 

Násobením izolačních vrstev dosáhneme lepšího izolačního efektu, viz obrázek vpravo (použití záclony a závěsu).

Na snížení tepelných ztrát má vliv i vhodně zvolený způsob instalace. Nezapomínejme, že teplo v interiéru se šíří převážně konvekcí, tedy prouděním. V zimě je žádoucí zamezit cirkulaci chladného vzduchu ochlazovaného oknem do interiéru. Na obrázku níže je znázorněné schéma dvou variant umístění závěsů, vlevo špatné a vpravo správné umístění.

Telefon
E-mail*
Kraj*
Co nám chcete říct?*
Smazat dotaz
  • Gallery1-jpg
  • Img-0352-jpg
  • Gallery2-jpg
  • Gallery3-jpg
  • Gallery4-jpg
  • Gallery5-jpg
  • Gallery6-jpg
  • Gallery7-jpg
  • Gallery8-jpg